To se má takhle. Mně vždycky na chlapech přišlo sexy, když se zajímali o svoje práva. Člověk nemusí být aktivista, ale je prostě fajn, pokud má alespoň názor. Nedávno jsem se bavil s jedním klukem, který mi s rukou na stehnu svého přítele řekl: „Ale, Otroubku, proč se snažit tady něco měnit, vždyť nám se žije dobře.“ Z kómatu jsem se probral na podlaze asi za patnáct minut. Čili když je možnost asistovat někde u něčeho, co může společnost posouvat dál, jsem tam i se svým smyslným hlasem, který neváhám použít. Nejinak tomu bylo v pořadu Máte slovo. Návrh novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte partnera/partnerky je věc, co se omílá pořád dokola, a je to aktuálně trochu zaseklý stav. Sdružení Proud se stará o to, aby se situace hnula a nebyla jak před čtyřiceti lety – stejně jako aktuálně vypadá Česká televize. Z ní totiž na mě dejchnul doktor Husák hned při příchodu.
Když jsem jakožto kompars se svýma kamarádkama dorazil k branám ČT, u vchodu už stála skupinka lidí. Každého z nás si na recepci zapsali a pustili dál s asistentem, který nás vedl do šatny. „Počkejte, ať neutečeme té skupince za náma,“ hlásil jsem láskyplně průvodci. Skupinka poděkovala, povídala si s náma, usmívali jsme se na sebe, a když jsme dorazili ke studiu, oddělila se k dalším postávajícím lidem s transparenty Homosexualita je hřích. Gaydar sice mám, ale homofobdar mi nějak v tu chvíli očividně vypnul.
Čumim jako chleba z tašky